Recenze: Všechny cesty vedou do Santiaga

archiv revue
Při prvotním otevření cestopisu s hustě popsanými stranami jsem si rozpačitě řekla, o čem nás autor může zpravovat na tolika stránkách. Ale je to Ladislav Zibura. Ten umí zaníceně povídat snad o všem. A to se potvrdilo už po prvních pár minutách s knihou v ruce.
Ladislav Zibura umí svůj vtip přenést i na papír, ale nedílnou součástí toho jsou osoby, které potkává během svého putování. Není jich málo. Z jeho knih je cítit, jako by jeho posláním bylo popovídat si s každým, koho potká. Píšu to s určitou nadsázku, ale zároveň sem chci dodat určitý humor, jímž mě Zibura krmil v jeho zatím posledním cestopisu Všechny cesty vedou do Santiaga. Je to nakažlivé. Byť jako pokaždé některé jeho vtípky jsou dětinské, zakroutím nad tím hlavou a směji se dál.

Ziburovy cestopisy jsou charakteristické tím, že v nich nejsou fotografie, nýbrž ilustrace. Má to své pro i proti. Pro je to, že ilustrace Lukáše Tomka jsou vskutku malebné. Proti - trošku se peru s tím, že tohle je cestopis a chybí mi v něm reálné fotografie. Ale zvykla jsem si - Tomkovy ilustrace k Ziburově textu neodmyslitelně patří.

Proč jsem sáhla zrovna po tomto cestopisu? Měla jsem osobní zájem ještě víc zjistit o cestě do Santiaga a nasát ještě více atmosféru. Tohle camino totiž letos zdolal můj brácha. Ne však z Portugalska nebo z Francie, odkud vyrážel Zibura, nýbrž poctivě ze svého bydliště z České republiky na kole. Každý den po dobu několika týdnů nám hlásil, co viděl, koho potkal, a dělil se o své radosti i strasti. Cesta pro něj znamenala velmi důležitý milník a já na něj byla upřímně hrdá. Zanechalo to ve mně zvědavost a přišlo mi vhod, že má zrovna vycházet nový cestopis o Santiagu, těšila jsem se na něj.

Poutníci se na camino vydávají z nějakých svých vnitřních pohnutek, většinou v něm vidí řešení svého trápení. I Zibura tuhle pouť absolvoval s touhle vidinou. Jaký problém řešil? To se dozvíte v závěru knihy. Během čtení ale prozradí, jaká očekávání od této cesty měli ti, které potkával. Jak jsem zmiňovala, setkával se s velkým počtem lidí, i z toho můžeme posoudit, jaká skladba poutníků se na téhle výpravě vyskytuje. Kromě toho Zibura čtenářům poskytne tipy, na co mohou poutníci narazit, na co se připravit nebo jak to chodí v hostelech – albergues.

Ať už máte rádi cestopisy, uvažujete o putování do Santiaga anebo jste si jen zkrátka oblíbili tohohle veselého cestovatele, sáhněte po Všechny cesty vedou do Santiaga.

Recenzentka Radka
Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.

Nejnovější články

Vyhrajte rodinnou vstupenku do Dinoparku, kde můžete navštívit unikátní atrakce a nahlédnout do hluboké historie pravěku.
Prémiový obsah
číst více
Rok 1975. Temné lesy severního Michiganu. Podivný ústav pro choromyslné. Dívky, které se ztrácejí. Pokaždé to jsou drobné blondýnky se světlýma očima. Policisté, kteří se kvůli nim rozhodně nepřetrhnou. Zoufalí rodiče a jeden novinář, co se rozhodne odhalit pravdu za každou cenu.
Fascinující badatelská práce aneb Heydrich, jak jsme ho dosud neznali!