Hrabě přišel roku 1707 z rodné Itálie na Moravu, aby se ujal správy jemu svěřeného rodinného majetku, který zahrnoval panství Brtnice, Černá a statek Německý Rudolec. Svůj život však naplnil i z jiné stránky. Sám nadšený vzdělanec (erudita) a básník se stal vyhledávaným a štědrým mecenášem v literárních a uměleckých kruzích mezi Moravou a Itálií. U císařského dvora ve Vídni se kolem jeho osoby utvořil malý klan italských literátů a umělců (Apostolo Zeno, Daniel Antonio Bertoli, Giovanni Antonio Pellegrini aj.), četné významné styky udržoval i na Apeninském poloostrově (Ludovico Antonio Muratori, Antonio Bellucci, Rosalba Carriera, Antonio Lucino, Giuseppe Maria Crespi aj.).

Ve svém mecenátu se stal zvláště na Moravě výjimečným, ale osamoceným jedincem. Proto se nám Collaltova činnost a jeho moravsko-rakouská casa jeví jako jakýsi izolovaný ostrov (isola) italských mentalit a uměleckého stylu v kulturně zcela odlišném prostředí česko-moravského pomezí.